Karel Jaromír Erben - Kytice
Epická sbírka třinácti baladických básní z poloviny 19. století. Dílo bylo napsáno za Českého národního obrození. Původní název je Kytice z pověstí národních.
Řadu básnických prostředků zde zastupuje například zvukomalba, přirovnávání, metafory, epiteta, personifikace, živé dialogy a popisy postav i prostředí, které zde nahrazují romantické prvky. Balady jsou snadno zapamatovatelné díky pravidelné rytmizaci a rýmování.
Kompozice díla je promyšlená, v níž balady jsou postaveny tak, aby byly zrcadlově shodné určitými vlastnostmi (první s poslední, druhá s předposlední,…).
Děj:
Úvodní Kytice dává naději a víru v lepší budoucnost vlastencům, podobně jako poslední Věštkyně.
Narušení vztahu mezi matkou a dítětem řeší balady Poklad s Dceřinou kletbou.
O přeměně člověka (obživlá mrtvola milence a žena převtělená ve vrbu) zas pojednává Svatební košile a Vrba.
Polednice a Vodník jsou dalším párem, s podobností v záporné roli nadpřirozených postav.
Pohádkový Zlatý kolovrat a legenda Záhořovo lože kladou důraz na vinu, pokání či konečné vykoupení, kdežto básně Štědrý den a Holoubek jsou plné kontrastů, jako je štěstí se smutkem nebo láska se smrtí, upozorňuje, že člověk nemá znát svou budoucnost (porušení přirozenosti).
Poslední báseň Lilie byla dodělána dodatečně.
Hlavní postavy:
Příznačné pro Erbena je, že hlavní roli hrají ženy, převážně matky, které mohou jak pomáhat, tak i ubližovat svou mateřskou láskou. Postavy se liší od většiny hrdinů z této doby. Na rozdíl od romantických, bouřlivých, po svobodě toužících jedinců jsou mírné a pokorně přijímají svůj osud, stejně jako trest za úmyslný či neúmyslný prohřešek. Hrdinové básní prožívají konflikt, který je způsoben jejich povahou, charakterem, nebo ze střetu s nadpřirozenými bytostmi.
Prostor:
Děj se odehrává na venkově a v neurčitém čase.
Charakter doby:
V letech 1830 a 1848 probíhala revoluce ve spoustě evropských zemích.
Autor:
Byl to básník, historik a sběratel lidových písní, pohádek, pověstí a říkadel. Jako historik spolupracoval s Františkem Palackým. Byl archivářem v Praze a několik let pracoval v Českém muzeu. Je zakladatelem moderní české balady.
Inspirace:
To že Erben napsal dílo dodnes známé nejen v literárních podobách, dokazuje, že bylo zcela nadčasové. Zpracování Kytice má mnoho podob. Inspirovalo mnoho literárních autorů např. Nerudu (psal také balady), Vrchlického a Wolkera. Rovněž inspiroval mnoho výtvarníků – Josefa Mánesa, M. Alše a hudebníky Dvořáka a Fibicha. V 70. letech 20. století byla Kytice úspěšně zpracována J. Suchým z divadla Semafor a roku 2000 vznikla i její filmová podoba prostřednictvím kameramana a režiséra F. A. Brabce.
Okolnosti vzniku díla:
Sbírka nejdřív vyšla roku 1853 a obsahovala 12 básní, druhé vydání z roku 1861 bylo rozšířeno o baladu Lilie a také oddíl Písně. Poprvé byla vydána až po dlouhé dvacetileté práci, se kterou Erben začal v roce 1833 napsáním nejstarší balady, Polednice, v časopisech. Měla obrovský úspěch, byla mnohokrát uvedena v různých podobách.