Alois Jirásek - Lucerna

Pohádkové drama s lidovými humornými prvky.

Hru s vlasteneckými motivy o čtyřech jednáních napsal Jirásek v roce 1905, patří do dramatu 1. pol. 20. stol.

Děj:

Mlýn jako jediný v panství netíží robota. Mlynář má u sebe schovanku Haničku, po které kouká i místní vodník Michal. Na panství se přijíždí podívat kněžna. Mlynář ji odmítne uvítat a chtějí mu odvést Haničku a porazit starou lípu. Hanička se dozvídá, že mlýn není úplně svobodný. Na půdě najde lucernu, kterou je mlynář povinen panstvu posvítit na cestě na zámeček. Hlavní děj se odehrává večer, kdy jde mlynář s lucernou doprovodit kněžnu na zámeček. Vrchní využívá chvíle, kdy není mlynář doma a chce odvést Haničku. Ona utíká a schová se v lípě. Vrchní s dvořanem ji chtějí porazit, ale mlynář je zastaví. Kněžna nakonec pozná mlynářovu povahu a nechá mu lípu i s Haničkou. Nakonec rozbije i lucernu, čímž končí mlynářova povinnost svítit.

Hra časově spadá do období snahy o zrušení roboty a nevolnictví.

2 symboly:

lucerna – poddanské břemeno venkovanů vůči pánům

lípa – symbol lidské houževnatosti a nezdolné síly

Hlavní postavy:

Sociálně a typově rozdílné postavy

Mlynář – hrdý a odvážný

Kněžna

vodníci Ivan a Michal

Zajíček – učitelský mládenec, existenční nejistota

Autor:

Český prozaik a dramatik, zakladatel českého realistického románu. Narodil se v Hronově, studoval historii a měl malířské nadání. Přátelil se s Mikolášem Alšem, který mu navrhl kostýmy na premiéru Lucerny v Národním divadle. Byl vysokoškolským profesorem. Jeho dílo je rozděleno do třech období: husitství, doba pobělohorská a období národního obrození. Napsal známá díla jako je F. L. Věk, Temno, Jan Hus, Psohlavci,… Vytvořil nejobsáhlejší a nejucelenější obraz českých dějin. Také psal divadelní hry.

Inspirace:

Premiéru měla Lucerna 17. listopadu 1905 v Národním divadle. Kostýmy navrhoval Mikoláš Aleš. Toto divadlo se k této hře vracelo i v letech 1916, 1926, 1935, 1945, 1949, 1952, 1964, 1976, 1983 a 2001. Nejznámější filmovou verzí je z roku 1967 v režii Františka Filipa. Dalším zajímavým zpracováním je operní od skladatele Vítězslava Nováka.