Alberto Moravia - Horalka
ALBERTO MORAVIA
HORALKA
Původní název La Ciociara znamená v překladu spíše vesnická žena.
Epické dílo z druhé světové války.
Knihu bych zařadila do válečné literatury, je to neorealistický román napsaný v 60. letech 20. st., který zobrazuje ničivý dopad války na lidské osudy.
Neorealistické zobrazení spočívá v jejich pravdivém a nepřikrášleném detailním popisu. Jazyk vypravěčky není (v souladu a jejím vzděláním) nijak komplikovaný a popis událostí i vnější charakteristika postav jsou důkladné, ale subjektivní a také autentické.
Využívá moderní stylistické prostředky: využití vnitřního monologu, dialogu v dialogu a ich-forma. Spojení dramatického příběhu s psychologickou drobnokresbou je pro Moraviu typické.
Román se skládá z jedenácti kapitol a je vyprávěn chronologicky.
Děj:
Příběh je zasazen do let 1943-44, tedy do 2. pol. 2. svět. v., kdy Itálii obsazuje nejprve německá armáda a potom osvobozenecká vojska americká, anglická a francouzská. Římská obchodnice Cesira, která v létě 1944 prchá s dcerou Rossetou z města před bombardováním a doufá přečkat do konce války na venkově. Ani zde se válečným hrůzám nevyhne, naopak teprve zde si uvědomuje jejich ničivou sílu. Dosud na válce jako obchodnice s předraženými potravinami vydělávala.
Nejprve obě dvě přebývají v pochybné rodině Concetty, Vincenza a jejich synů, pak utíkají před fašisty výše do hor. Zde tráví několik měsíců ve společnosti statečného a kultivovaného mladíka zdravých názorů – Michela. Toho ovšem na konci války zavraždí zbloudilí němečtí vojáci. Po skončení války spěchají do údolí pro zásoby a chtějí se vrátit do Říma. Zjistí, že do Říma ještě nemohou a jedou k Cesiřiným rodičům do Valecorsy. Tam Rossetu v jednom z opuštěných kostelů znásilní osvobozenečtí vojáci. Tragický zážitek dívku proměňuje a málem z ní učiní prostitutku. Vrací se zpět do údolí a dcera se stává milenkou ženatého Clorinda a Concettiných synů. Cesira přichází o poslední iluze o nadcházejícím světě v míru. Při návratu do Říma jsou ženy znovu přepadeny a jejich přítel zabit. Díky dalšímu šoku se Rosseta vzpamatovává z letargie. Italská kritika zdůrazňuje v Horalce paralelu dvojího znásilnění – sexuálního aktu a znásilnění společnosti válkou.
Charakteristika hlavních postav:
Hlavní hrdinkou příběhu je Cesira a její dospívající dcera Rosseta. Do jejich pouti válečnou Itálií vstoupí významněji Concetta se svou rodinou a Michel, vzdělaný syn rolníka, ztělesnění pevného, válkou nezkaženého charakteru. Kromě nich je román zalidněn především vojáky různých národností a dalšími obyvateli italského venkova.
Motto díla:
Tento román ukazuje, jak válka mění psychiku lidí a chce vyjádřit odpor a nenávist k válce. Poukazuje na prodejnost, násilí, bezcitnost, rozvrat morálky v době války.
V Horalce autor zužitkoval osobní zážitky z období posledních měsíců války, kdy se jako politický podezřelý musel schovávat právě v kraji, v němž je děj umístěn. Prvních osmdesát stran napsal hned po válce, poté však psaní na skoro deset let přerušil. Znovuobjevený rukopis dokončil za jedno léto. Některé postavy z Horalky se shodují s dalšími jeho texty z té doby i z předchozí tvorby.
Autor:
Italský prozaik, publicista. Vlastním jménem Alberto Pincherle.
Narodil se v rodině architekta. Onemocněl tuberkulózou a devět let byl upoután na lůžko. Tuto zkušenost promítl nepřímo do své literární tvorby. Vzdělával se jako samouk, hlavně četbou. Brzy se začal věnovat literární tvorbě, psal verše, prózu i drama. Byl korespondentem v Londýně. Hodně cestoval. Stál v opozici fašismu, některé jeho romány byly na příkaz Mussoliniho zakázány (Epidemie, Maškaráda). Měl židovský původ, a proto také utekl do Mexika a USA.
Inspirace:
Horalka byla přeložena do mnoha jazyků a krátce po vydání zfilmována režisérem De Sicem se Sophií Lorenovou v hlavní roli.
Kritika:
Moraviova poválečná díla a jeho nonkonformní názory vedly k ostrým sporům s církví.