2. Trh a jeho charakteristika

09.10.2011 15:53

Tržní hospodářství

Transformace ekonomiky

  • 1949 – 1990 – direktivní řízení a centrální plánování
  • 1990 – vznik ČR - ekonomická reforma
  • 1993 – tržní ekonomika
  • Hlavní cíl - existence trhu, volná konkurence, různé formy vlastnictví.

 

Dvě cesty rozvoje soukromého sektoru:

  • vstup nových soukromých podnikatelských subjektů do ekonomiky,
  • privatizace majetku.

 

Privatizace:

Jejím úkolem bylo převedení majetku do soukromého vlastnictví pomocí

  • restituce,
  • malá privatizace,
  • velká privatizace.

 

Restituce: navrácení majetku původním vlastníkům nebo dědicům.

 

Malá privatizace: prodej státního majetku novým soukromým majitelům, terciární sféra – vznik malých a středních podnikatelů (živnostníků).

 

Velká privatizace: zaměřena na průmysl, stavebnictví, energetiku, zemědělství – odstátnění státních podniků do podoby akciových společností a následný prodej akcií FO nebo PO.

 

Trh

 

Je to místo, kde dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží. Trh je spojení a vzájemné působení nabídky a poptávky.

  • směnu zprostředkovávají peníze,
  • předmět směny jsou výrobky a zboží určené pro směnu.

 

Základní subjekty trhu:

 

Domácnosti - vystupují jako kupující i jako prodávající (výrobky, pracovní síla, přebytky zeleniny).

 

Firmy - vyrábějí za účelem prodeje s cílem mít co největší zisk, zároveň kupují stroje, pracovní sílu.

 

Stát - jeho cílem je trh ovlivňovat, vystupuje jako prodávající (elektřina) a jako kupující (státní zakázky – dálnice), rekonstrukce a opravy (školy a nemocnice). Na trh působí prostřednictvím svých institucí (ministerstva, úřady) a zákonodárných orgánů (politici, parlament).

 

 

Typy trhů

Podle množství druhu zboží

  1. dílčí trh (jeden druh zboží, např. auta)
  2. agregátní trh (veškeré zboží)

 

Z hlediska území

  1. místní (regionální) – (jogurty, sýry, minerálky, másla)
  2. národní (nábytek, některé potraviny)
  3. mezinárodní

 

Podle předmětu směny (věcné hledisko)

  1. trh výrobků a služeb (produktů)
  2. trh výrobních faktorů (práce, půda, kapitál)
  3. trh peněz

 

Podle nabídky a poptávky

  1. nasycený – nabídka je větší než poptávka
  2. nenasycený – nabídka je menší

 

Tržní mechanismus

Pohyb poptávky a nabídky, jehož výsledkem je pohyb cen. Reguluje množství vyráběného a spotřebovaného zboží v celém hospodářství. Je považován za jediný objektivní a spravedlivý způsob tvorby cen.

 

Nabídka = chování výrobce.

Nabízené množství = objem produkce, které je výrobce ochoten dát na trh při určité ceně.

Poptávka = chování kupujícího.

Poptávané množství = objem produkce, které je ochoten kupující při určité ceně na trhu koupit.

 

Nabídka

  • vyjadřuje množství jednotlivých druhů zboží a služeb, které jsou prodávající při dané ceně ochotni vyrobit a prodávat.

 

Faktory ovlivňující nabídku:

  1. Cena

Čím je vyšší, tím více výrobců přichází na trh prodat své zboží,

takže nabídka stoupá.

  1. Náklady výroby na jeden výrobek

Pokles nákladů umožní se stejnými vstupy vyrobit větší

množství výstupů, takže nabídka stoupá.

 

  1. Ceny alternativních výrobků

Pokles nebo růst cen jednoho výrobku vede ke zvýšení nebo

snížení nabídky jiného.

  1. Organizace trhu

Státní opatření, např. omezení dovozu. Potom roste nabídka domácích produktů.

  1. Výrobní podmínky – např. špatné počasí má vliv na nabídku zemědělských plodin.

 

Zákon nabídky: s rostoucí cenou roste nabídka zboží na daném trhu.

 

Poptávka

  • množství zboží a služeb, které jsou ochotni kupující za určitou cenu koupit

 

Faktory ovlivňující poptávku:

 

  1. Cena
  2. Změny cen komplementů (videopřehrávač – kazeta)
  3. Změna výše příjmů
  4. Zvýšení počet obyvatel
  5. Preference lidí, vkus, zvyky, příslušnost v sociálních skupinách

 

Zákon klesající poptávky: s rostoucí cenou klesá poptávka po zboží na daném trhu a naopak čím je cena nižší, tím víc nakupujeme.

 

Rozdělení poptávky

 

  • individuální poptávka: poptávka jednoho kupujícího po určitém statku či službě,

 

  • dílčí poptávka (tržní poptávka): poptávka všech lidí z určitého trhu po určitém statku či službě,

 

  • agregátní poptávka: poptávka všech lidí na určitém trhu po všech možných statcích či službách. Nejčastěji uváděná (z hlediska ekonomiky nejdůležitější).

 

Elasticita poptávky

  • vyjadřuje vztah mezi % změnou poptávaného množství a % změnou ceny poptávaného statku

 

  • Cenově elastická D – vyvolá-li 1% zvýšení ceny větší než 1% snížení poptávaného množství
  • Jednotkově elastická D – vyvolá-li 1% zvýšení ceny právě 1% snížení poptávaného množství
  • Cenově neelastická D – vyvolá-li 1% zvýšení ceny menší než 1% snížení poptávaného množství

 

epd = ∆Q / ∆P

přesněji

epd =  :

Tržní rovnováha (equilibrum)

  • velikost nabídky a poptávky se stále mění a tím se mění i ceny zboží, při určité ceně se nabídka a poptávka dostávají do rovnováhy,
  • při jiné ceně, než je rovnovážná, vzniká přebytek nebo nedostatek zboží.

 

Koloběh v tržní ekonomice

  • Firmy umisťují na trh své statky a služby, které kupují domácnosti.
  • Domácnosti odevzdávají práci přes trh výrobních faktorů firmám.
  • Firmy platí za práci (mzdu či plat).
  • Za tyto peníze domácnosti kupují zboží a služby.
  • Stát vybírá od firem a domácností daně a za to poskytuje veřejné služby.

 

               Tok důchodů (peněz)

               Hmotný tok v ekonomice

 

Ekonomický cyklus 

  • lze ho popsat jako posloupnost čtyř fází.

 

 

Expanze:

  • fáze, při které dochází k oživení ekonomiky, makroekonomické ukazatele se zlepšují, lidé věří penězům, rozmach poptávky i nabídky, HDP roste, bilance zahraničního obchodu je skoro vyrovnaná.

 

Vrchol expanze:

  • ekonomika kvete, lidé věří penězům, HDP a HNP roste, nezaměstnanost obrovsky klesá, inflace je minimální, bilance zahraničního obchodu … Vývoz > Dovoz.

 

Krize:

  • stažení ekonomiky, ekonomika začíná mít dílčí problémy, makroekonomické ukazatele se zhoršují, HDP a HNP neroste tak rychle, bilance zahraničního obchodu je spíše záporná, nezaměstnanost roste.

 

dno (Sedlo):

  • ekonomika ztrácí na dynamice, lidé přestávají věřit penězům, makroekonomické ukazatele se silně zhoršují, firmy mají problémy s prodejem, HDP a HNP neroste, obrovsky roste nezaměstnanost a inflace, Vývoz < Dovoz … záporná bilance zahraničního obchodu.

Konkurence

  • Forma hospodářské soutěže mezi výrobci či prodávajícími nebo kupujícími.
  • Dochází ke zvyšování technické úrovně, kvality, produkce, rozšiřování výroby a tím ke snižování cen.
  • Motivuje k inovaci výrobků, prodeje a služeb.

 

Typy konkurence:

 

Podle nástrojů používaných v konkurenčním boji

1. cenová

2. necenová

 

Podle struktury trhu

1. dokonalá

2. nedokonalá

 

Cenová – podstatou je využívání tvorby cen jako nástroje konkurenčního boje, kupující se rozhoduje podle ceny.

 

Necenová – je založena na snaze získat zákazníka jinými metodami než je cenová konkurence (kvalita, technická úroveň výrobku, design, image atd.).

 

Dokonalá konkurence

  • je to takový stav hospodářství, kdy jsou všechny firmy ve stejném postavení,
  • žádný výrobce nedisponuje větší částí zákazníků nebo modernějším zařízením,
  • cena produktu je dána tržně a za tuto cenu je veškerá produkce prodejná,
  • stav dokonalé konkurence je v praxi téměř nedosažitelný.

 

Nedokonalá konkurence

  • prodávající mají částečnou kontrolu nad tvorbou ceny, ne všechna produkce je prodejná,
  • typy nedokonalé konkurence se dělí podle úrovně kontroly firmy nad trhem.

 

 

 

  1. Monopol
  2. Oligopol
  3. Monopolní konkurence

 


 

Monopol

  • výsadní postavení na trhu,
  • výhoda jediného ekonomického subjektu na trhu (telekomunikace, distribuce plynu, elektřiny),
  • jde o nejvyšší stupeň kontroly na trhu, nejnevýhodnější postavení zákazníka,
  • firma stanovuje cenu svých výrobků, neakceptuje tržní cenu.

 

Výhody
  1. Monopolní cena – bez ohledu na náklady, dosahuje zisku, jakého chce.
  2. Nic ho nenutí k vyšší náročnosti na kvalitě výrobků.

 

 

Oligopol

  • výhoda několika málo producentů (letecká doprava, automobilový průmysl),
  • je to nižší stupeň monopolizace, jedna firma není schopna uspokojit všechny spotřebitele.

 

Monopolní konkurence

  • mnoho producentů, kteří nemají jednotlivě velký vliv na trh,
  • nejnižší stupeň monopolizace,
  • výrobky jsou vždy pro část zákazníků (el. holicí strojky – žiletky, atd.).

Hospodářská soutěž

Účastníci soutěže mají právo rozvíjet svou činnost v zájmu dosažení hospodářského prospěchu, jsou však povinni dodržovat právně závazná pravidla obchodní, neboli hospodářské soutěže.

 

Zneužití účasti v hospodářské soutěži:

 

  1. Nekalá soutěž
  2. Nedovolené omezování soutěže

 

  1. Nekalou soutěž definuje a upravuje přímo obchodní zákoník

 

Jedná se o:

  • klamavou reklamu,
  • klamavé označení zboží a služeb,
  • vyvolávání nebezpečné záměny,
  • parazitování na pověsti podniku, výrobků a služeb,
  • podplácení,
  • zlehčování,
  • porušení obchodního tajemství,
  • ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí.

 

Klamavá reklama

Klamavou reklamou je šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži nebo v hospodářském styku prospěch na úkor jiných soutěžitelů, spotřebitelů nebo dalších zákazníků.
 

 

Klamavé označení zboží a služeb

Klamavým označením zboží a služeb je každé označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou doměnku, že jím označené zboží nebo služby pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, nebo že vykazují zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost.

 

Parazitování na pověsti

Parazitování je využívání pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl.

 

Podplácení

Podplácením se rozumí situace, kdy soutěžitel osobě, která je členem statutárního nebo jiného orgánu jiného soutěžitele nebo je v pracovním či jiném obdobném poměru k jinému soutěžiteli, přímo nebo nepřímo nabídne, slíbí či poskytne jakýkoliv prospěch za tím účelem, aby jejím nekalým postupem docílil na úkor jiných soutěžitelů pro sebe nebo jiného soutěžitele přednost nebo jinou neoprávněnou výhodu v soutěži

 

Zlehčování

Zlehčováním je jednání, jímž soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o poměrech, výrobcích nebo výkonech jiného soutěžitele nepravdivé údaje způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu.
 

Srovnávací reklama

Srovnávací reklamou je jakákoliv reklama, která výslovně nebo i nepřímo identifikuje jiného soutěžitele anebo zboží nebo služby nabízené jiným soutěžitelem.
 

Porušení obchodního tajemství

Porušováním obchodního tajemství je jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně toto tajemství sdělí, zpřístupní.

 

Ohrožování zdraví a životního prostředí

Ohrožováním zdraví a životního prostředí je jednání, jímž soutěžitel zkresluje podmínky hospodářské soutěže tím, že provozuje výrobu, uvádí na trh výrobky nebo provádí výkony ohrožující zájmy ochrany zdraví anebo životního prostředí chráněné zákonem, aby tak získal pro sebe nebo pro jiného prospěch na úkor jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů.

 

Vyvolání nebezpečí záměny je napodobení cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů.

 

  1. Nedovolené omezování hospodářské soutěže je upraveno zákonem o ochraně hospodářské soutěže, neboli antimonopolním zákonem, který zakazuje:

 

  • dohody soutěžitelů omezující hospodářskou soutěž (kartelové dohody o cenách, teritoriích),
  • dohody o sloučení soutěžitelů vedoucí k omezení konkurence,
  • zneužití monopolního nebo dominantního postavení soutěžitelů,
  • není trestné být monopolem, ale je trestné svého výsadního postavení zneužívat.

 

SLUČOVÁNÍ SOUTĚŽITELŮ

 

Kartel

  • zákonem zakázané, nedokonalý monopol, konkurence se dohodne o cenách a rozdělení teritoria, cílem je omezení hospodářské soutěže, projevuje se na oligopolních trzích (benzinové pumpy, Billa).

 

Syndikát

  • dohoda o společném nákupu nebo prodeji. Konkurenti zůstávají právně samostatní, ale aby získali lepší vyjednávací podmínky (např. s dodavateli) vystupují jako jeden celek.

 

Trust

  • původně monopolní spojení obchodních společností, vytvořené převodem akcií, v mnoha zemích zakázán, cílem ovládnutí trhu.

 

Koncern

  • nejběžnější forma koncentrace ve vyspělých ekonomikách (VW, Siemens), firmy se propojí v celém rozsahu činnosti, ztrácí právní subjektivitu (samostatnost), dochází k fúzím (propojení dvou rovnocenných partnerů).

 

Holding

  • druh koncernu, podstatou je kapitálové ovládání více společností jediným subjektem, dceřiné společnosti jsou samostatné právnické osoby, jejichž spolupráce s mateřskou společností se uskutečňuje na základě smluv (ČKD, autobusová doprava).

 

SELHÁNÍ TRHU

Monopoly

  • vznik monopolu není trestný, trestné je zneužití tohoto výsadního postavení (vysoké ceny), stát se brání protimonopolními zákony, v Obchodním zákoně je přesně řečeno, co je trestné a co není.

 

Existence veřejných statků

  • statky, u kterých je žádoucí, aby jejich správu spravoval stát, poskytuje je bezplatně (ochrana státu, policie, silnice, veřejné osvětlení, signál radia, televize).

 

Asymetrické informace

  • je to situace, při které dochází ke špatnému alokování zdrojů v důsledku toho, že jedna strana disponuje úplnějšími informacemi než druhá (např. Prodávající vědí víc než kupující, manažeři vědí víc než vlastníci atd.).

 

Externality trhu

  • kladné externality: činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému a ten za to platit nemusí (hotel – lanovka)
  • negativní externality: činnost jednoho subjektu přináší náklady jinému, který z toho nemá žádnou výhodu (vypouštění odpadů do vod – ekologické škody).

 

Zpět