15. Daňová soustava

Funkce a obecné třídění daní

Příjmy státního rozpočtu – daně, poplatky, půjčky, pojistné sociálního zabezpečení.

 

Daň = povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová, pravidelně se opakující.

 

• Povinná je proto, že je nutné hradit určité potřeby, které vznikají společnosti jako celku (obrana státu) nebo je efektivnější je hradit ze společných zdrojů (základní školství).
• Svou nenávratností se odlišuje od půjčky.
• Neúčelová je proto, že nikdo v okamžiku, kdy daň platí, neví, co bude z těchto prostředků financováno.
• Opakuje se buď v časových intervalech (např. každoroční placení daně z příjmů) nebo při stejných okolnostech (např. při každém převodu nemovitosti).

 

Poplatek = peněžní ekvivalent za služby poskytované veřejným sektorem (je účelový, nepravidelný, „návratný“ ve smyslu obdržení protihodnoty ve formě veřejné služby).

 

Půjčka = úvěrový příjem veřejného rozpočtu (návratná, nepravidelná, účelová či neúčelová), jedná se např. o státní dluhopisy.

 

Funkce daní

 

• Fiskální – schopnost naplnit veřejný rozpočet

• Alokační – koriguje umístění prostředků tam, kde se jich při tržní alokaci nedostává (zdravotnictví, kultura, sport) v důsledku tržních selhání (existence veřejných statků, externalit a nedokonalé konkurence) 

• Redistribuční – pomocí transferů se zmírňují rozdíly v důchodech mezi bohatšími a chudšími
• Stabilizační – zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice

 

Třídění daní

PODLE VAZBY NA DŮCHOD POPLATNÍKA

 

• Přímé daně - přímé daně platí poplatník ze svého důchodu a nelze je převést na jiný subjekt (daně z příjmů a daně majetkové).

 

• Nepřímé daně - u nepřímých daní se předpokládá, že subjekt, který daň odvádí, ji neplatí ze svého důchodu, ale přenáší je na jiný subjekt. Daň je přenesena prostřednictvím zvýšení ceny a konkrétně se jedná o daně ze spotřeby, daň z přidané hodnoty a cla.

PODLE CHARAKTERU VELIČINY, Z NÍŽ SE DAŇ PLATÍ

 

• Daně kapitálové - objektem daně může být stavová veličina vyjadřující množství, zásobu, stav a daně uložené na takovou veličinu se jmenují kapitálové. Patří sem daně z majetku.

 

• Daně běžné - daně uložené na tokovou veličinu se nazývají běžné daně (toková veličina se zjišťuje za časový úsek a může to být produkt, důchod, přidaná hodnota, spotřeba atd.).

 

PODLE VZTAHU K PLATEBNÍ SCHOPNOSTI POPLATNÍKA

 

• Osobní daně - jsou adresné, mají vztah ke konkrétnímu poplatníkovi, zohledňují jeho platební schopnost (důchodové daně placené fyzickými osobami).

 

• Daně na věc - platí se bez ohledu na platební schopnost poplatníka (daně spotřební, z přidané hodnoty, výnosové a majetkové).

 

Základní pojmy daňové legislativy

Daňový subjekt - daňové subjekty se dělí na poplatníky a plátce daně. Poplatník je osoba, která daň nese a zpravidla i odvádí. Plátce daň pouze odvádí.

 

Poplatník daně - je daňový subjekt, jehož předmět (tj. především příjem nebo majetek) je dani podroben. Je také zpravidla povinen daň sám platit. Je tudíž nositelem daňového břemena, což znamená, že se jeho disponibilní zdroje výběrem daně krátí.

 

Plátce daně - je daňový subjekt, který je ze zákona povinen odvést do veřejného rozpočtu daň vybranou od jiných subjektů nebo sraženou jiným poplatníkům pod svou majetkovou odpovědností. Plátce daň sice odvádí, ale má možnost ji přenést na jiný subjekt, jeho disponibilní zdroje se nesníží (např. u daní ze spotřeby odvádí daň vybranou od jiných subjektů prostřednictvím ceny své produkce).

 

Objekt zdanění – veličina, ze které se daň vybírá - objektem zdanění může být člověk, majetek, důchod, spotřeba, tedy rámcové a obecné vymezení veličiny.

 

Předmět daně – jednoznačné a úplné určení rozsahu objektu zdanění zákonem, jímž se ukládá konkrétní daňová povinnost.

 

Základ daně – předmět daně vyjádřený v měrných jednotkách (fyzických jednotkách nebo v hodnotovém vyjádření, tedy v Kč) a upravený podle zákonných pravidel.

 

Zdaňovací období – časový interval, za který se stanovuje základ a výše daně a tato daň se platí

 

Osvobození od daně – definuje část předmětu daně, ze které se daň nevybírá a nelze uplatnit výdaje s ním související. Osvobození může být úplné či částečné.

 

Vynětí z předmětu daně – určuje hranici, za kterou předmět daně už nesahá, tedy určuje, co není předmětem daně.

 

Odčitatelné položky – lze odečíst od základu daně

• 100% výdajů při realizaci projektů na vědu a výzkum (u FO, PO),
• daňová ztráta vzniklá za předchozí zdaňovací období (u FO, PO),
• dary (u PO).

 

Nezdanitelné části daně - uplatňují se v prokázané výši a odečítají se od základu daně

• úroky z úvěrů na bytové potřeby,
• dary na veřejně prospěšné účely,
• příspěvky na penzijní připojištění,
• pojistné na životní pojištění,
• zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace.

 

Sazba daně – je algoritmus, prostřednictvím kterého se ze základu daně (sníženého o odpočty) stanoví velikost daně.

 

Záloha na daň – je platba, kterou je daňový subjekt povinen odvádět před vyměřením daňové povinnosti na dané zdaňovací období. Po stanovení výše daně budou zálohy na její úhradu započítány. Jsou-li zálohy nižší než daňová povinnost, potom je daňový subjekt povinen uhradit nedoplatek daně, jsou-li naopak vyšší, vzniká daňovému subjektu přeplatek na dani.

 

Sleva na dani – představuje možnost snížení částky daně za stanovených podmínek (snižují základní částku daně, tj. odečítají se od vypočtené daně).

 

Daňové určení - vybrané daně se stávají součástí veřejných rozpočtů, kterých je celá řada. Některé daně plynou výhradně do centrálního rozpočtu, jiné jsou výhradním příjmem rozpočtů obcí a těmto daním se proto říká svěřená daň. U nejvýnosnějších daní platí, že se o jejich výnos dělí státní rozpočet s obecními a krajskými rozpočty. Pojistné na veřejné zdravotní pojištění se platí zdravotním pojišťovnám a výnos ze silniční daně a část ze spotřebních daní jde Státnímu fondu dopravní infrastruktury.

Daňový systém

• souhrn všech daní, které se na území určitého státu vybírají

5.    Daně nepřímé

 

• Univerzální

• DPH

• Selektivní  

• cla
• daň spotřební

• z minerálních olejů
• z alkoholu
• z cigaret a tabákových výrobků
• z piva
• z vína
• z lihovin

Daně nepřímé

 

• DPH
• Clo
• Spotřební daně
• Ekologická daň

 

 

• DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

 

Předmětem daně je

 

• dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě,
• poskytnutí služby za úplatu,
• pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie,
• dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.

 

Předmětem daně však není

 

• pořízení použitého zboží, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti z jiného členského státu.

 

Sazby daně

 

• základní sazba daně ve výši 20%,
• snížená sazba daně ve výši 10%.

 

Příloha č. 1 k zákonu č. 235/2004 Sb. Seznam zboží podléhajícího snížené sazbě

 

• Potraviny včetně nápojů (vyjma alkoholických, vymezených zvláštním právním předpisem), živá zvířata, semena a rostliny a přísady případně krmiva; voda
• Radiofarmaka, sorbit pro diabetiky, aspartam, sacharin a jeho soli, antibiotika, dětské pleny
• Knihy, brožury, noviny a časopisy, kde reklama nepřesahuje 50 % plochy, obrázková alba, obrázkové knihy, nástěnné mapy,
• Zdravotnické prostředky podle zvláštních právních předpisů

 

• CLA

 

• zvláštní neúvěrový rozpočtový příjem,
• je specifickou daní ze spotřeby,
• povinná platba spojená s přechodem zboží přes hranice státu,
• dovozní cla (fiskální efekt, podpora domácí produkce),
• význam klesá (odstranění překážek pro volný pohyb zboží),
• Evropská unie funguje samozřejmě jako celní unie – clu podléhá jen dovoz zboží ze států mimo EU.

 

• DAŇ SPOTŘEBNÍ

 

Předmětem spotřebních daní jsou

• vybrané výrobky vyrobené na území Evropského společenství nebo na území Evropského společenství dovezené.

 

Vybrané výrobky:

• minerální oleje,
• líh,
• pivo,
• víno a meziprodukty,
• tabákové výrobky.

 

Osvobození od daně

• povinné poskytnutí vzorků,
• pohonné hmoty pro vodní a leteckou přepravu,
• líh na výrobu léčiv a potravinářských výrobků,
• pivo vyrobené FO pro vlastní potřebu do 200 l / rok,
• líh, pivo, víno v potravinářských výrobcích do stanovené výše obsahu alkoholu.

 

EKOLOGICKÉ DANĚ

 

Předmětem daně jsou

• zemní plyn a některé další plyny,
• pevná paliva,
• elektřina.

 

Správcem daně jsou celní orgány.

 

Plátcem je

• dodavatel,
• provozovatel distribuční sítě atd.

 

Povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká dnem dodání konečnému spotřebiteli.

 

Zdaňovací období je kalendářní měsíc.

 

Plyn: základem daně je množství plynu v MWh spalného tepla násobeného sazbami daní uvedenými v zákoně. Osvobozen je při použití při výrobě elektřiny, tepla pro domácnost aj.

 

Pevná paliva: předmětem daně je uhlí, brikety, koks, další uhlovodíky pro výrobu tepla. Základem daně je množství pevných paliv vyjádřené v GJ spalného tepla, sazba činí 8,50 Kč/GJ. Osvobozena jsou pevná paliva použitá k výrobě elektřiny, koksu, ve vysokých pecích atd.

 

Elektřina: základem daně je množství v MWh, sazba činí 28,30 Kč/MWh. Osvobozena je ekologicky šetrná elektřina, pro dopravní prostředky.

 

PRINCIPY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR

 

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) je výjimečnou finančně správní institucí státní správy ČR

 

• spravuje věci téměř 8 milionů pojištěnců, z toho je více než 2,5 milionu důchodců
• vyplácí přes 3 miliony důchodů a také nemocenské dávky
• do státního rozpočtu přispívá Česká správa sociálního zabezpečení víc než 35 % - jde o peníze, které pravidelně vybírá na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti 
• kromě důchodového a nemocenského pojištění má ČSSZ na starosti i lékařskou posudkovou službu

 

Struktura ČSSZ: ústředí ČSSZ, (regionální) pracoviště ČSSZ, okresní správy sociálního zabezpečení, Pražská správa sociálního zabezpečení Městská správa sociálního zabezpečení Brno a jejich územní pracoviště.

 

1) SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ - účelem sociální dávky je pomoci předcházet možným sociálním rizikům a pomoci odstraňovat nepříznivé následky  

 

Sociální pojištění zahrnuje dávky:

 

• nemocenského pojištění
• důchodové pojištění
• sociální dávky státní podpory

 

Poplatníci pojistného

• každý, kdo je účasten systému, do něj musí také přispět
• zaměstnanec (jeho zaměstnavatel je plátce)
• OSVČ - musí povinně platit odvody na sociální a důchodové pojištění

 

 

• NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství)

 

Na nemocenském pojištění jsou účastni:

• zaměstnanci - povinně
• OSVČ - dobrovolně

 

Nemocenské

• zaměstnanec, který je uznán ošetřujícím lékařem dočasně práce neschopným, má nárok na nemocenské od 22. kalendářního dne,
• po dobu 21 kalendářních dnů poskytuje náhradu mzdy zam-tel (od 1. 1. 2011 je to 21 dní, bývalo 14 dní),
• náhrada mzdy náleží od 4. pracovního dne (při karanténě od 1. pracovního dne).

 

Peněžitá pomoc v mateřství

• nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává dnem, který pojištěnka určí v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu,
• podpůrčí doba pojištěnkyně činí 28 týdnů (u porodu vícerčat 37 týdnů),
• peněžitou pomoc v mateřství je možno pobírat nejdéle do 1 roku věku dítěte, jde-li o dávku náležející z titulu porodu dítěte,
• jde-li o dávku náležející z titulu převzetí dítěte do náhradní péče - do 7 let věku a 31 týdnů,
• zákon umožňuje střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě a to na základě písemné dohody,
• střídání se umožňuje od 7. týdne ode dne porodu a četnost střídání není omezena.

 

Ošetřovné

• nárok má zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí:

• ošetřovat nemocného člena domácnosti, nebo¨
• pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídatelné události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která o dítě pečuje, sama onemocněla
• podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle 9 kalendářních dnů, u osamělého zaměstnance s dítětem do 16 let činí 16 dnů

 

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

• náleží zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a z tohoto důvodu dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než před převedením,
• vyplácí se za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci, nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu.

 

Výše dávek nemocenského pojištění

• výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti
• výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu
• výše ošetřovného činí 60 % denního vyměřovacího základu

 

Celková výše sazby pro odvod pojistného a příspěvku činí 6,5 %.

 

 

• DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ (starobní důchod, invalidní důchod, vdovský a vdovecký důchod, sirotčí důchod)

 

Starobní důchod

• v ČR má občan nárok na přiznání starobního důchodu, pokud dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění,
• potřebná doba pojištění pro odchod do starobního důchodu osob, které dosahují důchodového věku, se postupně bude prodlužovat až na 35 let,
• výpočet starobního důchodu - skládá se ze základní (od 1. 1. 2011 =  2 230,-) a procentuální výměry (% sazba z vyměřovacího základu = měsíční průměr ročních příjmů dosažených v rozhodném období),
• nejnižší procentní výměra je 770,- měsíčně,
• pojištěnec si může požádat i o tzv. předčasný starobní důchod

 

 Invalidní důchod

• nárok na invalidní důchod vzniká osobě, která nedosáhla věku 65 let,
• pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 % (posuzují lékaři a komise),

• výše invalidního důchodu - od 1. 1. 2011 u všech stupňů stejná - 2 230,- + procentuální výměra (% sazba vypočtená za každý celý rok pojištění a dopočtem doby získaná do dosažené důchodového věku a to v závislosti na stupni invalidity,
• nejnižší procení výměra invalidního důchodu je ve výši 770,- měsíčně.

 

Pozůstalostní důchod - vdovský a vdovecký důchod

• vdovský či vdovecký důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela,

• nárok na vdovský či vdovecký důchod i po jednom roce od smrti manžela má vdova/ec tehdy pokud pečuje o nezaopatřené dítě, o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, je invalidní ve třetím stupni,
• vdovský i vdovecký důchod se rovněž skládá ze základní (2 230,- měsíčně) a procentní výměry (procentní výměra činí 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního).

 

Sirotčí důchod

• na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, pokud zemře rodič (osvojitel) nebo osoba, která dítě převzala do péče,
• za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku,
• oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů,
• výše výměry sirotčího důchodu činí 2 230,- měsíčně + 40 % procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.

 

• SOCIÁLNÍ DÁVKY STÁTNÍ PODPORY

 

Přídavek na dítě - mají nárok rodiny s příjmem do 2,4 násobku životního minima (ve třech výších dle věku dítěte)

 

Rodičovský příspěvek - stanoven ve 4 výměrách

• zvýšená 11 400,- do 24 měsíců věku dítěte, min 380,-/den,
• základní 7 400,- do 36 měsíců věku dítěte, 
• snížená 3 800,- do 48 měsíců.

 

Vybranou dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku musí rodič písemně požádat příslušný úřad státní sociální podpory.

 

Sociální příplatek - cílem této dávky je pomáhat nízkopříjmovým rodinám se zdravotně postiženým členem krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí.

 

Příspěvek na bydlení - nárok má vlastník bytu nebo nájemce přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem.

 

Dávky pěstounské péče - příspěvky na potřeby spojené s péčí o dítě, o které se rodiče nemohou nebo nechtějí starat, a které je svěřené do pěstounské péče.

 

Porodné - náklady související s narozením prvního dítěte, při splnění zákonných podmínek.

             

Pohřebné - pevná částka 5 000,-.

 

 

2) ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

 

• je určeno k úhradě nákladů zdravotní péče, zajišťuje nárok na bezplatnou základní zdravotní péči,
• plně jsou hrazeny nezbytné lékařské úkony, léky a zdravotnický materiál,
• na některé léky a zákroky pacient připlácí, některé hradí zcela,
• platit zdravotní pojištění je povinné, tzn., pokud pojištění neplatíme sami nebo ho za nás neplatí někdo jiný,
• pokud zdravotní pojištění neplatíme nebo ho za nás někdo neplatí, nevypadáváme z registru, ale narůstá nám dluh.

 

Plátci pojistného

• zaměstnavatel povinnost odvádět za zaměstnance pojistné,               
• OSVČ si hradí pojištění sami,
• stát (za důchodce, ženy na mateřské, uchazeče o zaměstnání vedené na ÚP, osoby ve vězení,…),
• ostatní, kteří nespadají do výše vyjmenovaných skupin (nezaměstnaní, ženy v domácnosti, které nepečují o děti) se musí o platbu starat sami.

 

Zdravotní pojištění neplatí

• nezaopatřené a nevýdělečné děti do 26 let,
• poživatelé důchodů,
• ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené, příjemci rodičovského příspěvku
• uchazeči o zaměstnání, osoby pobírající sociální dávky,
• osoby povolané k vojenskému cvičení,
• osoby ve vazbě nebo výkonu trestu.

 

Výše pojištění

• zaměstnanec 4,5 %,
• zaměstnavatel 8 %.