1. Základní ekonomické pojmy

EKONOMIE JAKO VĚDA

 

• Zabývá se společenskou realitou zvanou ekonomika
• Věda o bohatství,
• jeho tvorba – materiální, nemateriální
• rozdělování – tržně, regulovaně
• zachování - investování
• užití – výrobní, konečná spotřeba

 

• využívá poznatky jiných věd – matematika, statistika, právo, politologie, psychologie, sociologie, historie, management, marketing),

 

Zdroje bohatství přinášejí důchody, a to:                                            

 

• Práce      → Mzdy
• Půda       → Rentu
• Kapitál   → Zisk

 

EKONOMIE MAKRO A MIKRO

 

• Makroekonomie – sleduje souhrnné ukazatele státu (HDP, míru inflace, míru nezaměstnanosti, obchodní bilanci)
• Mikroekonomie – sleduje jednotlivé ekonomické subjekty (domácnosti, firmy, stát) z pohledu jejich rozsahu produkce, tvorby cen atd.

 

ZÁKONY EKONOMIE

 

• Zákon vzácnosti – vyčerpatelné zdroje, největší náklady, omezené množství
• Zákon ekonomie času – vědeckotechnický pokrok, snižování výrobních nákladů
• Zákon klesající poptávky – snížení ceny vede ke zvýšení poptávaného množství

 

ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ SYSTÉMY

 

• Zvykový systém – vychází z tradice, charakteristický pro málo rozvinuté země, převládá zemědělství a lov
• Příkazový systém – centrální plánování  ústředním plánovacím orgánem
• Tržní systém - neviditelná ruka trhu
• Smíšený systém – modifikace tržního doplněný o zásahy státu

 

Účast státu se zaměřuje zejména na

 

• Ochranu tržního prostředí (právní normy)
• Ochranu životního prostředí
• Poskytování veřejných statků (bezpečnost, obrana, spravedlnost)
• Péči o sociálně slabší skupiny obyvatelstva
• Udržování rovnoměrného vývoje ekonomiky (regulování množství peněz v ekonomice)

 

 

 

ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY

 

POTŘEBY - vrozený nebo získaný požadavek lidského organismu,

který si člověk uvědomuje jako pocit nedostatku

a má snahu jej odstranit.

 

ČINITELÉ PŮSOBÍCÍ NA POTŘEBY:

• biologické vlastnosti člověka
• úroveň společnosti (technická vyspělost, rozvinutost ekonomiky,…)
• povolání, zaměstnání
• místo, čas (Grónsko – Afrika, léto – zima)

 

Potřeby dělíme:

Z HLEDISKA ZPŮSOBU USPOKOJOVÁNÍ

• hmotné (auto, byt,…)
• nehmotné (umět řídit auto, kulturní zážitek, pocit svobody,…)

 

Z HLEDISKA NALÉHAVOSTI USPOKOJENÍ

• nezbytné (fyziologické)
• zbytné (jít do kina, vlastnit šperky)

 

Z HLEDISKA PODSTATY ČLOVĚKA

• biologické (žízeň, hlad)
• kulturní (potřeba vzdělávat se, sport, zábava)

 

Z HLEDISKA ČASU

• současné (naučit se na test)
• budoucí (úspěšně zakončit studium, najít si práci)

 

Z HLEDISKA ČETNOSTI VÝSKYTU

• stálé (jídlo, pití, odpočinek)
• občasné (dovolená, dárky, léky)

 

STATKY – užitečné předměty nebo produkty lidské práce nebo přírody, které uspokojují lidské potřeby

 

Statky dělíme z různých hledisek:

Z HLEDISKA JEJICH PODSTATY

• hmotné (výrobky, jídlo, byt, oblečení)
• nehmotné – produkty myšlení, kterými lze uspokojit lidské potřeby (malířství, sochařství, psaní knih)

 

Z HLEDISKA ZPŮSOBU JEJICH DOSAŽENÍ

• ekonomické – k jejich získání musí člověk vynaložit určité úsilí, nejsou k dispozici volně v přírodě, vznikají hospodářskou činností (auta, ošacení aj.)
• volné – nejsou výsledkem lidské práce, získáme je, aniž bychom museli za ně poskytnout nějakou protihodnotu (např. sluneční svit, vzduch, zpěv ptáků, déšť), jsou relativně neomezeně k dispozici (uhlí, dřevo, vzduch, voda)

 

Z HLEDISKA ÚČELU POUŽITÍ

• spotřební – slouží k finální spotřebě (uhlí, houska)
• kapitálové – slouží k další výrobě (např. uhlí k výrobě elektřiny, šicí stroj v dílně → slouží k výrobě statků pro další lidi)

 

SLUŽBY – cizí činnosti, které uspokojují potřeby svým vlastním průběhem, jejich výsledkem není nový výrobek, obnovují užitnou hodnotu věci

 

Služby dělíme:

• výrobní – výroba čehokoli na zakázku (výroba energie, truhlářství)
• nevýrobní (kadeřnictví, pedikúra)
• věcné (taxi, opravy spotřebičů)
• osobní (kadeřnictví, pedikúra, fitness, solárium, zubař, masáže, vizážistka)
• placené (kadeřnictví, automechanik)
• neplacené – poskytované státem jakoby zdarma, platí se ve formě daní (policie, hasiči, armáda, učitelé, zdravotnictví, osvětlení, úklid města)

 

CENA – hodnota zboží vyjádřena v penězích, odráží to, co nás stálo vyrobení produkce + zisk a vyjadřuje míru užitečnosti (čím užitečnější, tím dražší)

 

Na volném trhu má dvě funkce:

• reguluje množství výrobku na trhu – vyrovnává nabídku a poptávku
• vylučuje neefektivní výrobu, podporuje produktivitu – malé náklady vysoké zisky

 

TVORBA CENY:

• regulovaná státem (energie, minimální mzda)
• tržní (utvářena působením trhu – střet nabídky a poptávky)

 

METODY STANOVENÍ CENY

 

1. nákladová metoda

cena = náklady + zisk

 

Výhody: jasná pravidla, pokud se zboží prodá → zaručený zisk

Nevýhody: neodráží situaci na trhu, firma přichází o zisk, protože zákazník může být ochoten zaplatit více

 

2. metoda orientovaná na konkurenci

• je nejjednodušší, řídí se podle cen konkurence
• nezohledňuje náklady a může vést k cenové válce

 

3. metoda orientovaná na poptávku

 

• vychází z ekonomické teorie nabídky a poptávky

Výhody: umožňuje v určité době maximalizovat zisk

Nevýhody: nutnost stále sledovat trh

 

4. konkurzní a smluvní cena

 

Konkurzní cena – tvoří se při konkurzním řízení, je to nabídnutá cena

 

Nevýhody: může být vybrána nižší cena, ale během práce se může navýšit

 

Smluvní cena – domluvená cena při prodeji zboží na inzerát

 

 

 

PENÍZE – MAJÍ ZÁSADNÍ VLIV NA FUNGOVÁNÍ EKONOMIKY

 

HISTORIE:

 

• počátky spojené s výměnou produktu za produkt (barter) – různé druhy komoodit – komplikace
• zvyšování produkce, prohlubování specializace – zdlouhavá výměna produktů
• přijat všeobecný ekvivalent – zbožové peníze – kožešiny, dobytek, mouka (problémy se skladováním)
• osvědčily se drahé kovy (snadno dělitelné, vysoká cena v malém množství, nezkazí se)
• jeden nedostatek (odíralo se a ztrácelo na hodnotě)
• období zlatého standardu – peníze byli kryty zlatem, kdykoli za zlato vyměnitelné
• 1. sv. v. - vydáno více papírových peněz než bylo v bankách – zlatý standard přestal fungovat – slitky
• Pád zlatého standardu – ztráta autoregulační schopnosti peněz – stát reluguje množství peněz v oběhu

 

Emisní banka – vychází z tzv. rovnice směny (Fischerova kvantitativní rovnice)

 

M x V = P x Q

 

M – množství potřebných peněz

V – doba obratu peněz

P – cena výrobků

Q – množství výrobků

 

V této souvislosti mluvíme o peněžních agregátech:

 

M1 = hotovostní oběživo nebankovních subjektů

M2 = M1 + termínované vklady domácích nebankovních subjektů u bank v domácí měně

M3 = M2 + vklady domácích nebankovních subjektů u bank v cizí měně

M4 = M3 + vklady domácích nebankovních subjektů u domácích nebankovních institucí

 

FUNKCE PENĚZ:

 

Oběživo (nákup, prodej)

 

Uchovatel bohatství (zdroj investic)

 

Platidlo (pohybu zboží nemusí odpovídat pohyb peněz – prodej na úvěr)

 

Měřítko cen (vyjadřuje vztahy zboží, měří náklady, zisk)

 

Světové peníze (uskutečňují obchody v mezinárodním měřítku a měnách)

 

 

 

 

 

 

 

 

MĚNA – KONKRÉTNÍ DRUH PENĚZ UPRAVENÝ PRÁVNÍM ŘÁDEM URČITÉHO STÁTU

 

Druhy měn:

 

Nadnárodní – Euro, kurzovní stabilita

Národní – spojená s jedním státem

 

Konvertibilní:

• s omezenou oscilací kurzu
• s neomezenou oscilací kurzu¨

 

Nekonvertibilní:

• s vnitřní směnitelností
• bez vnitřní směnitelnosti

 

Nadnárodní měna – spojována především s EU, předností je kurzovní stabilita

Národní měna – spojována s jedním státním útvarem

Konvertibilní – zprostředkovává obchodní operace legálně i za hranicemi státu – ČR

Omezená oscilace – garantován limit maximálních výkyvů kurzu měny

Nekonvertibilní – zprostředkovává obchodní operace legálně pouze na území státu, který ji emitoval

Vnitřní směnitelnost – na území státu je měna směnitelná a ostatními měnami (právo osob měnit valuty za Kč, právo čerpat devizové prostředky, ukládat si devizové prostředky)

Bez vnitřní směnitelnosti – osoby nemají právo na získání devizových prostředků

 

 

HOSPODÁŘSKÝ PROCES

 

HOSPODÁŘSKÝ PROCES

 

• Neustále se opakující hospodářské jevy a činnosti, jejichž konečným cílem je co nejlepší uspokojování lidských potřeb
• Druhým cílem je dosažení zisku

 

ČINITELÉ OVLIVŇUJÍCÍ PROCES

 

• Přírodní podmínky (nerostné bohatství, půda, vodní zdroje, podnebí atd.)
• Společenský řád (podpora nebo ztěžování hospodářského rozvoje - podpora podnikání)
• Národní bohatství (výsledky lidské práce)
• Obyvatelstvo (tradice, vzdělání, pracovní morálka)

 

VÝROBA

 

• Hlavní fáze hospodářského procesu
• Činnosti, které přetvářejí přírodu a její předměty v užitečné věci pomocí výrobních faktorů

• Práce
• Přírodní zdroje (půda)
• Kapitál
• Informace

 

Práce

 

• Cílevědomá lidská činnost vytvářející statky a služby

 

• Činitelé ovlivňující množství statků

- počet pracujících, délka pracovní doby, intenzita práce, produktivita práce

 

• Činitelé ovlivňující velikost mzdy

- množství, kvalita, kvalifikace, poptávka po určitém druhu práce

 

• Nominální mzda – to, co dostaneme
• Reálná mzda – co si za to koupíme
• Dělba práce – rozdělení pracovních činností mezi jednotlivce
• Specializace – zaměření jednotlivců na určitý druh práce
• Kooperace – propojení jednotlivých pracovních činností

 

Druhy práce

 

• Fyzická
• Duševní
• Jednoduchá
• Složitá
• Mechanická
• Tvůrčí
• Produktivní
• Neproduktivní

 

Přírodní zdroje

 

• Produkt přírody určitého státu

1. Půda
2. Přírodní bohatství
3. Přírodní síly

 

1) Půda

• prostor využívaný k zemědělské výrobě
• místo k uskutečňování hospodářské činnosti
• Pozemková renta – cena za pronájem půdy
• Bonita – úrodnost (stejná námaha – vyšší úrodnost)

 

2,3) Přírodní bohatství a přírodní síly

 

• Železná ruda, uhlí, ropa

 

• Déšť, vodní toky, vzduch, vítr, sluneční energie

 

Kapitál

 

• Prostředek získaný z předchozí výroby
• Slouží k další hospodářské činnosti
• Výnosem jsou zisk a úrok

 

Formy kapitálu

 

• Výrobní

• investiční (budovy, stroje, zařízení)
• provozní (materiál, suroviny)

• Finanční (hotovost, peníze na BÚ)
• Fiktivní (cenné papíry)

 

Zdroje kapitálu

 

• Vlastní (ZK, emisní ážio, zisk, vklad tichého společníka, rezervní fond, výsledek hospodaření)

 

• Cizí (úvěr u banky, dodavatelský úvěr, přijaté zálohy)

 

• Cena kapitálu

• Zisk
• Úrok

 

ROZDĚLOVÁNÍ

 

• Navazuje na výrobu
• Podstata spočívá v dělení hotových výrobků mezi členy společnosti.
• Uskutečňuje se na základě nabídky a poptávky
• Základní nástroj je mzda

 

SMĚNA

 

• Dokončuje oběh
• Účastník výroby vyměňuje svůj podíl na výrobě za konkrétní pro sebe potřebné výrobky
• Nástrojem jsou peníze
• Základem je poptávka a nabídka

 

SPOTŘEBA

 

• Užití výrobků a služeb

 

• Konečná
• Výrobní

 

• Jednorázová
• Dlouhodobá